kineziotaping

Technika kineziotapingu byla vyvinuta v Japonsku v 70. letech.

Hypoalergenní elastické náplasti se používájí jako pomůcka pro zlepšení terapeutických i výkonnostních výsledků, kdy jsou zesílena, fixována nebo podpořena problematická místa.

Funkčnost tapů spočívá především ve zvýšené cirkulaci krve a lymfy přímo pod tapem a následné zvýšení látkové výměny, a proto je zcela zásadní správné anatomicky přesné umístění kineziotapu.

Cílem není imobilizace kloubů nebo svalů, ale udržet a zvětšit rozsah pohybu jak je to jen možné.

Motto kineziotapu:

„Plný rozsah pohybu.“

Indikace:

  • neuralgie
  • vertebrogenní algický syndrom
  • skolióza
  • whiplash syndrom
  • impingement syndrom
  • entenzopatie, burzitidy
  • úžinové syndromy
  • periferní i centrální parézy
  • distorze, kontuze, kloubní instability
  • deformity nohy a prstů zejména u dětí

Kontraindikace:

  • zhoubné neléčitelné nádorové onemocnění
  • akutní záněty
  • hluboká žilní trombóza
  • akutní alergická reakce
  • těžká srdeční insuficience
  • otevřené rány
  • horečnaté stavy