Diastázou trpí častěji ženy. Vzniká během těhotenství a přetrvává po porodu. Při nesprávném zapojování hlubokého stabilizačního systému, jehož součástí jsou i břišní svaly, si mohou diastázu vypěstovat i v rámci cvičení. Diastázu si můžete jednoduše "vycvičit" nesprávným prováděním cviků jako jsou "sklapovačky" či "leh sedy". Diastáza se může vyskytnout i u dětí, kdy v průběhu psychomotorického vývoje dojde ke změnám, které ovlivnily funkci břišní stěny.

Objevem reflexní lokomoce vyvinul český lékař prof. Dr. Václav Vojta metodu, která z části navrací základní pohybové vzory i lidem s poškozeným CNS a pohybovým systémem. Terapeut vyvíjí cílený tlak v určitých aktivačních zónách na těle pacienta, a to v polohách na břiše, na zádech a nebo na boku. Tento podnět vede u lidí každého věku reflexně ke dvěma pohybovým komplexům, k reflexnímu plazení a reflexnímu otáčení, v nichž jsou obsaženy všechny základní prvky lidského pohybu vpřed. Tyto pohybové komplexy mohou být aktivovány nezávisle na vůli pacienta.

Periferní Vestibulární syndrom nazývaný také ušní, labyrintová nebo vestibulární závrať, vzniká nejčastěji při postižení vestibulárního receptoru, který je uložen v labyrintu ve vnitřním uchu, nebo onemocněním vestibulárního nervu, spojujícího receptor s vestibulárními jádry v mozkovém kmeni. (Existuje i centrální vestibulární syndrom, který bývá způsoben poruchami v mozku.) Velice často se vyskytuje benigní paroxysmální polohové vertigo (nejčastější typ závratí). Nejčastěji k němu dochází při určitých pohybech a polohách hlavy nebo těla: projevuje se jako závrať točivého charakteru, která trvá asi 1 minutu, je doprovázen nystagmem (pohyb očí), nauseou (pocit na zvracení). Příčinou jsou krystalky uhličitanu vápenatého (otolity) – tělíska nacházející se ve vnitřním uchu ve váčcích blanitého hlemýždě, které se zachytnou v polokruhovitých kanálcích labyrintu, kde dráždí smyslové buňky. Ty do mozku vysílají falešné informace o poloze, které nesouhlasí s optickými a hmatovými vjemy.
Nabízíme Vám terapii pomocí speciální techniky, kdy se díky přesným postupům zamezí dalšímu dráždění řasinkových buněk a dojde ke zmírnění a postupnému vymizení všech přidružených problémů.